Podle čeho sis vybíral obor na vysoké škole?
Nikdy jsem nebyl typ člověka, který si v dětství řekl, že jednou něčím bude a od té doby k tomu vše směřoval. Je pravda, že chvíli jsem se chtěl stát strojvedoucím, ale to mi dlouho nevydrželo (smích). Ke studiu práva jsem se tak vlastně dostal vylučovací metodou. Technické a přírodovědecké obory mi už od základní školy naháněly hrůzu, takže jsem hledal spíše humanitní obor s dobrou možností dalšího uplatnění. Jsem rád, že studium práva u mě nakonec dostalo před dalšími variantami (např. politologií, sociologií či žurnalistikou) přednost, protože právě z hlediska budoucího uplatnění se podle mého názoru jedná o jeden z nejlepších humanitních oborů vůbec. Pak už stačilo „jen“ dobře zvládnout test studijních předpokladů a bylo rozhodnuto.

Dělal jsi při studiu něco navíc?
Do dalších aktivit jako spolky, soutěže nebo společenské akce přímo na fakultě jsem se moc nezapojoval, což je podle mě s odstupem času docela škoda, protože takových možností nabízí Právnická fakulta opravdu hodně. Na druhou stranu, brigádu jsem měl už od začátku. Studium práva je sice velmi náročné, ale nějaký ten přivýdělek se možná i po větší část roku stihnout určitě dá. V posledních dvou letech jsem se už věnoval práci v oboru, a to nejen kvůli tomu, že vás bez vykonání určitého objemu praxí nepustí ke státnicím (smích). Zkusil jsem si práci v advokátní kanceláři a na jaře jsem se díky akci pořádané Kariérním centrem MUNI dostal k praxi právě na Odvolacím finančním ředitelství.

Jaká je náplň tvojí práce na pozici referenta finanční správy? Co tě na ní baví a co ne?
Moje práce spočívá především ve vyhotovování rozhodnutí o odvoláních daňových subjektů. Abych byl konkrétní, obvykle to vypadá tak, že mi je přidělen spis od „prvostupňového“ správce daně, který rozhodl v neprospěch daňového subjektu a ten se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Mým úkolem je pak nastudovat spis a podle právní úpravy, judikatury a dalších zdrojů zjistit, zda správce daně rozhodl správně či ne. Podle toho pak vypadá rozhodnutí, které vyhotovím a které je po kontrole mými nadřízenými následně vydáno.

Na této práci mě baví hodně věcí, především to, že se dostanu k činnostem, které svou náročností odpovídají tomu, co dělají „běžní“ zaměstnanci. Můžu se tak cítit jako plnohodnotný člen kolektivu, nejen jako někdo, kdo běhá ostatním pro kávu (smích). V současné době asi ani nedokážu najít nic, co by mě na této práci nebavilo. Jen je někdy obtížné ji časově skloubit se studiem, ale tak už to asi v pátém ročníku chodí (smích).

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Porozumění textu, psaný projev a spolupráci s ostatními.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli referenta ve Finanční správě? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Především bych jim vzkázal, ať se nebojí na možnost praxe ve finanční správě kdekoli zeptat. Doporučuji třeba pracovní veletrhy pořádané Kariérním centrem MUNI. Je to to nejjednodušší a minimálně u Odvolacího finančního ředitelství mohu s jistotou říci, že zde pro další praktikanty a třeba i budoucí zaměstnance místo určitě je. Pro začátek je fajn mít základní znalosti z oblasti finančního, resp. daňového práva, ale rozhodně tím nemyslím znalosti perfektní, nikdo vás nebude na začátku z čehokoli zkoušet. Pozice je vhodná především pro studenty práva od čtvrtého ročníku výš, a také pro studenty určitých ekonomických oborů, pokud se tyto obory na daňovou problematiku nějakým způsobem zaměřují. Pokud o praxi uvažujete, mělo by vás bavit především psaní – toho si užijete už od začátku, i když se třeba v první fázi praxe nedostanete k těm nejsložitějším případům. Pak už je to jen na vás.

Přemýšlel jsi, kam tvé kroky povedou po státnicích?
V tomto ohledu navážu na svou odpověď v první otázce, jelikož ani na začátku pátého ročníku nemám zcela jasno, jakým směrem bych se chtěl po ukončení studia vydat. Pravdou je, že čistě právnické profese v oblastech, jako jsou např. advokacie, notářství či justice, mě aktuálně příliš nelákají, ale to se může změnit. Práci ve Finanční správě nebo případně v jiném orgánu státní správy budu rozhodně i nadále zvažovat, a to především z toho důvodu, že nabízí příjemné pracovní podmínky a řadu jistot. Na druhou stranu to není tak, že bych tam chtěl ihned po státnicích „zakotvit“ a zůstat napořád, takže se budu rozhlížet i po dalších možnostech. Možná tak ještě někdy služeb Kariérního centra MUNI využiji (smích).