„Mně se dneska opravdu nechce učit.“ Věta, kterou si v duchu řekl každý aspoň jednou za život. Učení nemusí být pouze nevyhnutelnou povinností, která se musí protrpět. Když budete vědět, jak se vzdělávat efektivně, už vám fakt, že se všichni učíme celý život, nebude připadat děsivý. Právě naopak.
Máte učení nad hlavu? Vyučující je přísný a počasí vám taky vůbec nepřeje? Jak z takové situace vyjít vítězně, nebo aspoň ne jako poražený? Český vzdělávací systém je dlouhý a většina jeho účastníků projde opravdu hromadou látky. Trochu ale zapomněl (na)učit, co je klíčem k efektivnímu učení, a jak k učení přistoupit, i když na to nemáte zrovna ideální den. Člověk se učí celý život, hodí se proto vědět jak na to, aby se z učení nestal strašák a učení fungovalo o kousek lépe.
Efektivita učení závisí na mnoha faktorech. Namátkou – jak vás zadané téma zajímá, co vám přinese do života, jak dlouho si plánujete naučené v hlavě ponechat, jak přísně vyučující hodnotí, nebo jak je pro vás výsledek hodnocení vašich znalostí důležitý. Na takové faktory byste nejspíš za chvilku přišli i bez tohoto článku. Je ale dobré si těchto mnoho faktorů aspoň připomenout, protože není tolik potřeba dávat tip na efektivní učení, pokud vás dané téma baví a čtete si o něm po večerech a dovolených. Potřeba dobrého tipu vzniká hlavně ve chvílích, kdy jsou před námi překážky – chybí motivace, chuť a odhodlání.
Určitě už jste se někdy potkali s tvrzením, že každý máte preferovaný styl učení, který pokud odhalíte a budete uplatňovat, bude vaše učení efektivnější. Pokud je člověk vizuální, měl by se učit přeci hlavně čtením. Pokud je auditivní, tak pro změnu poslechem. Zní to lákavě, bohužel výzkumy ukázaly, že to není tak úplně pravda. Pokud se učíte vaším preferovaným stylem učení, efektivitě učení tím nepřispíváte. Každý z nás určitě preferuje jiný styl učení – někdo rád kreslí myšlenkové mapy, jiný poslouchá dokola nahrávky, které vytvořil ze studijních materiálů, další tvoří kartičky s otázkami. Každá látka a testová situace zároveň vyžaduje jinou přípravu – test s volbou možností, který nejde příliš do hloubky bude vyžadovat jiný přístup než tematicky úzce zaměřená esej na několik stránek. Náš preferovaný styl učení potom může trochu ovlivnit, jak nás samotné učení baví, což může mít na učení pozitivní vliv. Ten je však malý nebo zanedbatelný. Co s tím?
Výzkumy ukázaly, že aktivní vybavování je jeden z klíčových mechanismů podporujících efektivní učení. Osvojování nových znalostí je tedy efektivnější, pokud se cíleně vystavujete nutnosti si nové informace vybavit. Testový efekt, jak se tento mechanismus nazývá, vysvětluje třeba to, proč je některé učení se efektivnější než jiné:
Všechny tyto přístupy mají jedno společné. Mozek je aktivní tvůrce. Aby učení bylo efektivní, nesmí jít o bezmyšlenkovité přepisování, překreslování nebo pročítání. Hlava musí být aktivní, propojovat informace a vytvářet vlastní formulace. Zní to náročně, prakticky ale může takové učení zabrat méně času. Zvlášť pokud si práci dobře rozvrhnete, na což se taky v tomto článku podíváme.
💡 Pokud odpověď neznáte nebo nedokážete formulovat, je na místě se do zápisků podívat. Asi každý z vás někdy zažil situaci, kdy v testu na ostro odpověděl špatně, na správnou odpověď od té doby ale nezapomněl. Pasivní pročítání nebo přepisování je spíše první krok, abyste do hlavy dostali základy učiva. Aby testový efekt fungoval a vy jste se něco efektivně naučili musí být aktivní vybavování skutečně aktivní. Je třeba propojovat a formulovat informace – to je klíč k tomu, aby učení bylo efektivní.
Testování se je pro efektivní učení zásadní. Styly učení ale nemusíte zahazovat do koše jako úplný nesmysl. Věřím (ano, je to spíše názor než výzkumné zjištění), že pokud vás nějaký styl učení baví více než jiný, můžete tím podpořit i to, jak vás bude bavit učení se konkrétnímu tématu. Pokud rádi píšete, nebo kreslíte, vezměte si kus papíru, tablet nebo počítač, projděte si kousek učebních materiálů a dostaňte na papír to, co si zapamatujete. Pokud raději posloucháte nebo mluvíte, látku si přeříkejte. Preferovaný styl může tedy pomoci začít se učit, získat tzv. flow. Nestačí se ale spoléhat na preferenci. Třeba na ústní zkoušky je žádoucí si obsah učení přeříkat, ačkoliv raději píšete.
Patrně jsem vás nepotěšil. Klíč k efektivnímu učení je zkrátka zatížit mozek. Pokud je ale učiva opravdu hodně, může být takový přístup náročný a těžko zvládnutelný. Myslete proto i na pitný a stravovací režim nebo příjemné a málo rušivé prostředí. A ještě na dvě další věci, na které se podíváme nyní. První je zjistit, co se potřebujete naučit a umět si udělat rychlý přehled o učivu. Druhá je efektivně si rozvrhnout učení.
Jestli už si aktivně vybavujete učivo na nejbližší zápočtový test, skvěle! Ale mám pro vás ještě něco. Před aktivním vybavováním je potřeba mít něco v hlavě. Ke zkouškám navíc bývá hodně povinné literatury a taková nálož vede někdy k odkládání nebo prokrastinaci. Člověk se totiž chce vyhnout nepříjemnému pocitu ze zahlcení a – hlavně na začátku učení se – z nevědění.
Než se pustíte do aktivního vybavování, udělejte si přehled toho nejdůležitějšího, co je třeba se naučit. Na to existuje celá řada postupů. Odrazový můstek na MUNI může být sylabus nebo interaktivní osnova v ISu. Potom už záleží na vaší strategii – chybu neuděláte s myšlenkovou mapou nebo seznamem témat. Pro vytvoření základního přehledu o obsahu povinné literatury a studijních materálů můžete využít také metodu rychločtení.
Může se zdát, že jde o jakousi pochybnou vychytávku, je to ale seriózní kompetence (dovednost), kterou můžete trénovat. Při rychločtení záleží hlavně na dvou faktorech. Na zrakovém rozpětí a oční fixaci. Tyto faktory pak ovlivňují samotnou rychlost čtení.
💡 Zrakové rozpětí: Jak velkou část textu vidíte, aniž byste museli pohnout očima či hlavou? Tuto kompetenci můžete trénovat třeba dvěma stejnými tužkami nebo svými prsty. Dejte je asi 30 centimetrů od očí – doprostřed vedle sebe – a posouvejte je ve stejné chvíli od sebe (nahoru a dolů), dokud stále vidíte oba prsty/obě tužky. Ve chvíli, kdy narazíte na limit, cvičení opakujete. Většinou se doporučuje kolem 10 cviků několikrát denně.
Oční fixace: Po kolika slabikách čtete? Většina lidí čte v jazyce, který zná, po slabikách nebo krátkých slovech. Naučit se číst po celých slovech nebo dokonce dvojicích slov se můžete naučit díky pravidelnému cvičení.
Rychločtení se hodí, když potřebujete rychle získat základní přehled o obsahu. Třeba abyste si mohli nastavit základní strategii učení (co se učit první, co potom) nebo vytvořili plán témat (třeba pro aktivní vybavování a uplatňování testového efektu). Příliš vám ale nepomůže, pokud se něco potřebujete naučit podrobně nebo nalézat mezi různými texty méně zřejmé souvislosti. Na to je tady aktivní vybavování.
Když už máte přehled o tom, co vše je potřeba se naučit, je dobré si učení naplánovat. Tím zvýšíte pravděpodobnost, že se vám skutečně podaří udělat si nejen základní přehled o tématech, ale i věnovat (efektivní) dostatek času testování svých znalostí.
Někdy může platit – hoďte ho do vody, ať se naučí plavat. Ale pokud vás čeká hodně různých zkoušek nebo nějaká komplexní látka, může vás skočení do vody ještě víc vystresovat a zahltit. Jistě. Je důležité začít, to bývá nejtěžší část (všichni známe psaní prvních slov a vět v seminárkách). Ještě před tím se ale hodí práci naplánovat a dát jí strukturu – nakrájet učivo na menší kousky, aby bylo uchopitelnější.
Poslechněte si díl krocení kariéry
Využít můžete klasické To-Do listy nebo metodu Timeboxingu. Zatímco v To-Do listu na papír, do textového nebo tabulkového dokumentu zaznačíte seznam úkolů, u Timeboxingu využijete diář nebo kalendář, ve kterém vyhradíte podle vlastní preference a uvážení časové úseky, kterým přiřadíte konkrétní činnosti. Oba přístupy lze samozřejmě kombinovat. V případě Timeboxingu je dobré si zaznačit i přestávky na odpočinek nebo občerstvení.
💡 Příklad Timeboxingu:
Úterý od 9:30 do 11:30 | rozbor filmu pro předmět Dramaturgická analýza
Středa od 14:20 do 16:00 | psaní textů pro předmět Stylistika
Středa od 18:00 do 19:30 | vyplňování cvičení anglické gramatiky
Jak u To-Do listů, tak u Timeboxingu byste měli postupovat hierarchicky. Ideálně začněte s něčím, do čeho se vám chce nejméně. Budete to tak mít nejdřív za sebou a nebudete odkládat další učení, jen abyste se vyhnuli jednomu úkolu. Alternativou je začít menším úkolem, který vás hodně láká, abyste se dostali do učící nálady a ideálně ještě v tom bloku učení jste se dostali do onoho úkolu, který vás až tak neláká.
💡 U některých online To-Do listů nebo aplikací po zaškrtnutí splněný úkol zmizí. Ze zkušeností našich klientů i našich vlastních je to trochu lítostivé, protože to na konci práce / dne vypadá, že člověk nic neudělal. Proto je dobré aplikaci nastavit tak, abyste na konci dne viděli vaše úspěchy, nebo si úspěchy aktivně sepsali po skončení práce, nebo využili tradiční papír, na kterém splněné úkoly zmizí jedině při psaní neviditelným inkoustem.
Pokud si lámete hlavu, jak dlouhé by časové bloky učení a přestávek měly být, můžete vyzkoušet metodu Pomodoro. Místo toho, abyste se učili na sílu třeba 2 hodiny v kuse a později si uvědomili, že jste druhou hodinu poznámky jen prolítávali očima a nic si nepamatujete, učte se kratší dobu. Metoda Pomodoro funguje tak, že střídáte 25minutové bloky, kdy se soustředíte na učení, a 5minutové pauzy. Nezapomínejte, ale že v takovém tempu byste neměli být celý den a dávejte si čas od času delší přestávky. Využít můžete například tuto stránku. Časové úseky podle této metody samozřejmě nejsou všespásné a každý člověk má trochu jinou pozornost. Je proto dobré pozorovat, jak to máte právě vy, a jaké časové úseky práce a přestávek vám fungují. Záleží opět i na konkrétní látce, některá bude vyžadovat delší soustředění a kratší úseky mohou být spíše rušivé.
Možností uplatnění je spoustu, proto je i spoustu způsobů, jakými se lze rozvíjet a zvyšovat tak své šance na úspěšnou profesní kariéru. Mnoho dovedností a znalostí je také přenositelných mezioborově, rozhodně se nemusíte pohybovat pouze v nabídce předmětů vlastního oboru.
Možností uplatnění je spoustu, proto je i spoustu způsobů, jakými se lze rozvíjet a zvyšovat tak své šance na úspěšnou profesní kariéru. Mnoho dovedností a znalostí je také přenositelných mezioborově, rozhodně se nemusíte pohybovat pouze v nabídce předmětů vlastního oboru.
