Osobnost
Sebepoznání často začíná osobností. Řeč je teď především o poměrně trvalých rysech osobnosti, které mohou ovlivňovat to, jak se chováme, co říkáme nebo například to, co nás baví.
V psychologii se v tomto kontextu často mluví o konceptu Big five, který popisuje pět hlavních faktorů, kterými se dá charakterizovat lidská osobnost.
Tyto faktory jsou:
Odolnost vůči psychické zátěži – Tato charakteristika vypovídá o emocionální stabilitě. Lidé s nižší odolností vůči psychické zátěži mají častější změny nálad a negativní emoce prožívají intenzivněji. Lidé s vyšší odolností vůči psychické zátěži jsou naopak klidnější povahy, mají stabilnější nálady a jen tak je něco nerozhodí.
Extraverze (společenskost, energičnost, sebeprosazení) – Rys extraverze obecně vypovídá o potřebě trávit čas s lidmi a o míře energie. Lidé s vysokou mírou tohoto rysu obvykle rádi tráví čas ve společnosti druhých, jsou energičtí a vřelí. Naopak lidé s nižší extraverzí nemusejí tolik vyhledávat společnost druhých, mohou působit uzavřeně a samotářsky. Tempo jejich práce někdy může být pomalejší.
Přívětivost k druhým lidem – Jedná se o charakteristiku, která reflektuje vztah člověka k ostatním. Přívětiví lidé soucítí s druhými a rádi jim pomáhají. Jsou upřímní, laskaví a důvěřiví. Naopak lidé s nízkou přívětivostí mohou působit méně citlivě, neupřímně nebo neohleduplně.
Svědomitost (zaměření na plnění povinností) – Tento rys vypovídá o tom, jak pečlivě člověk přistupuje k plnění úkolů. Vysoká svědomitost se může projevovat například pílí, disciplinovaností, spolehlivostí a cílevědomostí. Naopak lidé s nízkou svědomitostí by se dali popsat jako chaotičtí, nepozorní, zbrklí nebo nepořádní.
Otevřenost vůči zkušenosti – Tato charakteristika reflektuje ochotu zkoušet nové věci a zažívat nové situace. Lidé s vysokou otevřeností vůči zkušenosti mohou být obvykle kreativní, zvídaví a přizpůsobiví. Nízká otevřenost vůči zkušenosti se může projevovat konvenčním a realistickým myšlením a uzavřeností vůči novým věcem.
Na tyto faktory se nedívejte jen černobíle. Není to o tom, jestli některý z těchto rysů máme nebo nemáme, ale spíše o tom, jak moc se u nás projevuje. Každý z těchto rysů si můžete představit jako škálu od 1 do 10, kde 1 znamená velmi nízkou hodnotu a 10 velmi vysokou. Většina lidí se bude pohybovat někde ve středních hodnotách.
Je dobré mít na paměti, že žádná hodnota neznamená horší nebo lepší výsledek. Hodnota poukazuje pouze na fakt, že každý má své silné a slabé stránky a žádná z vlastností není sama o sobě lepší než jiná.
Podrobněji prozkoumat vaši osobnost vám může někdy pomoci i psychologická diagnostika. Na internetu najdete velké množství dostupných testů zdarma. Obvykle ale nebývají moc podrobné a přesné. V případě zájmu proto doporučuji raději navštívit odborníka, který doporučí test odpovídající vašemu účelu a předá vám podrobnou zpětnou vazbu.
V případě zájmu o psychodiagnostické testování se můžete přihlásit k nám na konzultaci.
VLOŽIT JONARIHO OKNO
K sebepoznání vaší osobnosti můžete využít i své okolí. Nástrojem, který vám k tomu může dobře posloužit je Johariho okno. Jedná se o způsob, jak propojit to, co o sobě víte vy, s tím, co si o vás myslí druzí.
Stáhněte si pracovní list a postupujte podle návodu:
Buďte otevřeni jiným perspektivám a zvažujte, co to znamená pro vás a pro vaše rozhodování. Myslete ale na to, že je to jen jedním dílečkem do skládačky. Nenechte se názory ostatních pohltit. Uvažujte nad nimi kriticky a vezměte si z nich užitečnou zpětnou vazbu.
Více k tomu, jaký vliv mohou mít druzí na utváření naší identity a na naše sebepoznání, si můžete poslechnou ve videu.
Kompetence
Další oblast sebepoznání se týká našich kompetencí. Tedy toho, v čem jsme dobří a co nám naopak moc nejde.
Kompetence můžeme dělit podle různých kritérií. Jednou z nejrozšířenějších kategorizací je tzv. KSAO.
K (knowledge, znalosti) – konkrétní informace, koncepty a fakta, která se člověk naučil (fyzikální zákony, matematické vzorce, literární historie, legislativní úprava, ...)
S (skills, dovednosti) – znalost konkrétních postupů, jak vykonávat určité úkoly (práce se statistickým programem, prezentační dovednosti, vedení lidí, programování, práce v Excelu, ...)
A (abilities, schopnosti) – obvykle vrozené nebo dlouho trénované charakteristiky člověka, které ovlivňují to, jak rychle se učí nové dovednosti a znalosti (adaptace na změny, analytické myšlení, time-management, organizovanost, ...)
O (other characteristics, ostatní charakteristiky) – osobností vlastnosti a další rysy člověka (ochota učit se novým věcem, motivace, svědomitost, profesionalita, ...)
Někdy nemusí být jednoduché uvědomit si, v čem jsme dobří a co se nám v minulosti podařilo. Ke zvědomení svých kompetencí vám může dobře posloužit následující inventář úspěchů. Stáhněte si pracovní list a postupujte podle uvedeného návodu.
VLOŽIT INVENTÁŘ KOMPETENCÍ
Důležitou součástí práce s kompetencemi je i schopnost je srozumitelně popsat. S ohledem na kariéru se to může hodit především na pohovoru, využijete to ale například i při psaní životopisu nebo motivačního dopisu.
K tomu vám může posloužit metoda STAR. Jedná se o rámec, který vám pomůže vystihnout vaše myšlenky a zajistí, že vaše vyprávění bude mít hlavu a patu.
Základem této metody je to, že své kompetence demonstrujete na příkladech ze své minulosti. Místo toho, abyste jednoduše řekli, že nějakou kompetenci máte, můžete vyprávět příběh, ve kterém se popisovaná kompetence projevila.
S (situation, situace) – Nejprve popište situaci, ve které se vaše kompetence projevila. Kdy a kde se to stalo? Při jaké příležitosti? Jaké byly podmínky? S kým jste spolupracovali?
T (task, zadání) – Následně vysvětlete, co bylo vašim úkolem. Jaký byl váš cíl? Čeho jste měli dosáhnout? Jaké bylo zadání?
A (action, provedení) – V hlavní části popište, co konkrétně jste vykonali. Jaké kroky jste podnikli? Jaká byla vaše úloha? Jaké činnosti jste provedli?
R (result, výsledek) – V závěru řekněte, jak to celé dopadlo. Jaký byl výsledek? Udělali byste příště něco jinak? Co se povedlo? Vzali jste si z toho nějaké ponaučení?
VLOŽIT HODNOTOVÉ KARTIČKY
Hodnoty
Další nedílnou součástí sebepoznání je poznání hodnot a zásad. Hodnoty jsou různá vaše přesvědčení, postoje a ideály. Ty mohou výrazně ovlivňovat myšlení, chování i emoce.
Hodnoty často vedou vaše rozhodnutí a mohou způsobit to, že se v některém pracovním prostředí budete cítit lépe než v jiném. Například člověk, pro kterého je důležitou pracovní hodnotou work-life balance, se nebude cítit dobře v organizaci, kde je práce přes čas považovaná za standard.
Některé hodnoty mohou být poměrně trvalé, jiné se mohou měnit a vyvíjet s časem. To, co je pro vás důležité ve dvaceti, nemusí platit ve třiceti.
Hodnoty se také mohou často měnit nebo vynořovat v různých kritických situacích. Někdy vám nemusí docházet, že je pro nás nějaká hodnota důležitá, dokud se neocitneme v situaci, kdy je nějakým způsobem potlačovaná. Že je pro Vás například důležitou pracovní hodnotou kreativita zjistíte až ve chvíli, kdy sedíte celou dobu před tabulkou a opisujete řadu čísel.
I tady tedy platí, že dobrým prostředkem sebepoznání je zkušenost.
Znát vaše hodnoty vám může pomoci dělat důležitá rozhodnutí. Je proto dobré se s nimi seznámit.
V první řadě si můžete zkusit upřímně odpovědět na několik základních otázek:
- Na čem mi v životě/v práci záleží?
- Bez čeho se v životě/v práci neobejdu?
- O co nechci nikdy přijít?
- Kdyby se můj život obrátil naruby, co by mi nejvíce chybělo?
K hlubšímu prozkoumání hodnot vám může pomoci i následující pracovní list. Postupujte podle instrukcí: