Stres před pohovorem? Nauč se s ním pracovat

Pohovor – Jsme tak blízko k nové práci, ale zároveň tak daleko. Pozvánka na něj nás potěší, následně se zahloubáme do přípravy – avšak v den pohovoru, či dokonce den dopředu, se k nám postupně přikrade stres. Motýlci v břiše, pochybnosti o našich kompetencích, problém usnout či katastrofické myšlenky – u každého se stres projevuje různě1, málokdy však příjemně. V tomto článku ti připravím pár tipů, jak s ním pracovat.  

29. 7. 2026 Bc. Lucia Nováková

Bez popisku

Článek je vytvořen za podpory projektu KompassMUNI,
reg. č:CZ.02.02.XX/00/23_022/0008922.

Bez popisku

Věnuji se sportovní psychologii, kde je mým posláním pomoct sportovcům zvládat psychický tlak spojený se sportovním výkonem. Avšak i pracovní pohovor – nebo důležitá prezentace v práci – může být podobně náročným výkonem, který s sebou přináší pocity stresu, úzkosti nebo obavy. Jde o několik minut, kdy máme pocit, že jde o všechno – naši kariéru, reputaci, budoucnost... Když si odmyslíme roli štěstí, či fenomén ve správném čase na správném místě je přirozené, že nás představa pohovoru stresuje. Náš mozek nám tím dává najevo, že je to pro nás důležité.

Jak stres funguje?


Stres má vliv na mnoho oblastí našeho fungování – některé jsou tak automatické, že si je ani neuvědomujeme a neumíme je zastavit. Začnou se nám vylučovat hormony, například kortizol, které ovlivňují naše přemýšlení, emoce a paměť. Aktivují se nervové dráhy a procesy v mozku, které naši pozornost zaměří na skenování potencionálních hrozeb, či na naše vlastní tělesné projevy, například pocení nebo stáhnutý žaludek. Dýcháme mělčeji, srdce nám tluče rychleji a krev se nám nahrne do svalů, abychom byli připravení utéct nebo čelit hrozbě. Z hlediska evoluce nám tato reakce na stres poskytla výhodu při přežití.

I při pohovoru dává stres z části smysl. Přece jen – jaké by to bylo, kdybys před pohovorem necítil/a žádný stres? Necítila bys žádný adrenalin nebo nabuzení, žádné očekávání, jen pasivitu, či přímo nudu? Možná bys v tom případě necítila ani motivaci se na pohovor dostavit. A i kdyby ano, nemusela by ses snažit stejně, jako když jsi ve stresu a víš, že potřebuješ zanechat dobrý dojem.

Samotné nabuzení není tak problematické, jako naše vnímání toho, co se v těle a hlavě děje. Když začneme cítit stres, automaticky ho považujeme za zlé znamení. Začneme pochybovat, jestli jsme dostatečně připravení, obáváme se, že dostaneme “okno”, zanecháme špatný dojem... a to nás ještě víc vystresuje.

Výzkumy ukazují, že náš výkon na pohovoru, stejně jako dojem, který zanecháme, se u úzkostlivějších a vystresovaných kandidátech snižuje 2. I když před pohovorem racionálně víme, že nás nebude nahánět lev, ani nemusíme bojovat o přežití, jak to bylo v čase evoluce, naše reakce na hrozbu je stejná. Jsme racionální tvorové a jakékoliv hodnocení je pro nás hrozbou odmítnutí 3 - Co si o mně pomyslí? Ztrapním se?

Na druhé straně, stres dokáže mobilizovat naše zdroje – dodá nám příval energie, adrenalinu, jsme v pozoru, všímáme si detailů 4. V této digitalizované a rychle měnící se době je emocionální inteligence a schopnost zvládat nátlak velkým plusem, který můžou hledat i sami zaměstnavatelé 5. Cílem není necítit žádný stres, ale naučit se, jak se uklidnit, když je toho na mě příliš, a naopak využít stres ve svůj prospěch, když to situace vyžaduje. 

💡Pondělky mohou fungovat jako "kulturní zesilovač stresu"

Zjištění vědců podporuje myšlenku, že existuje souvislost mezi pondělkem, jakožto prvním pracovním dnem, a vyšší hladinou kortizolu, stresového hormonu. Lidé pociťující stres pravidelně v pondělí tak vykazují vyšší hladinu stresu než lidé pociťující pravidelně stres v jiný pracovní den. Hluboké zakořenění "stresových pondělků" podporují starší lidé, kteří nepracují, a přesto u nich byla také v pondělky naměřena vyšší hladina stresového hormonu. Proto zvažte, jestli si pro podporu klidu a duševního zdraví nenaplánovat pohovor spíše na jiný den!

zdroj: Chandola, T., Ling, W., & Rouxel, P. (2025). Are anxious Mondays associated with HPA-axis dysregulation? A longitudinal study of older adults in England. Journal of affective disorders, 119611 .

Jak tedy najít tu tenkou hranici mezi produktivním a paralyzujícím stresem?


Zkus si vzpomenout, kdy se ti podařilo podat dobrý výkon a cítil*a ses akorát nabuzená – na minulých pohovorech nebo podobných situacích (prezentace ve škole, přijímačky nebo první rande). Všimni si, jestli jsi tehdy prožíval*a spíše pokoj a uvolněnost, nebo naopak nával energie, “nervy” a pořádné odhodlání. Na škále od nulového po obrovský stres máme každý bod – nebo úsečku – ve které se cítíme před výkonem ideálně 6

Tímto cvičením zjistíš, jakou úroveň nabuzení (nebo klidu) potřebuješ, abys interview zvládl*a levou zadní. Teď se pojďme podívat na to, jak se do tvého ideálního stavu dostat a udržet svůj level stresu ve zdravé míře.

Jestli jsi typ, co potřebuje klid a méně nabuzení, můžeš využít různé uklidňující techniky. Základ, který máš neustále k dispozici (a je zadarmo) je dýchání. Mělké a rychlé dýchání, charakteristické pro úzkost a stres, umíš pomalu a vědomě prodlužovat. Hluboké nádechy do břicha a pomalé výdechy nás uklidní na psychické i fyzické úrovni. Sníží náš tep, vylučování hormonu kortizolu a subjektivně se cítíme méně nervózní 7

Naopak, pokud preferuješ příval adrenalinu, drive a nabuzení před pohovorem, či jiným výkonem, strategie, kterou můžeš použít, je změna perspektivy na svůj stres. Příznaky nervozity a nadšení jsou na fyziologické úrovni velmi podobné – začne nám rychleji být srdce, zrychlí se dech a nedokážeme se udržet v klidu. Rozhodující je, jak si tyto pocity interpretujeme v mozku. Zkus příště vědomě pojmenovat příznaky stresu jako známku toho, že jsi připravený/á a plný/á očekávání. Výzkumy ukazují, že sportovci, kteří vnímají příznaky úzkosti a stresu jako nápomocné, podají následně lepší výkon 8. Většina lidí se pohybuje někde mezi zenovým klidem a totálním energetickým nabuzením.

Pokud si uvědomuješ, že na tebe nesedí ani jeden z předchozích příkladů, může ti pomoct kombinace technik. V případě, že pocítíš stres, je nejprve potřeba se mírně zklidnit, a následně si v mysli přeformulovat pocity nervozity na pozitivní pocity. Vyzkoušej si to nejprve v bezpečném prostředí, například doma s pomocí vizualizace. Představ si co nejživěji situaci pohovoru – jak vypadá místo, kde se nacházíš? Co máš na sobě? Co vidíš okolo sebe? Prociť pocity nervozity z té představy – ano, to je ta nepříjemná část. Dopřej si následně pár hlubokých nádechů a řekni si, že tohle je známka připravenosti, že máš energii a odhodlání. Zůstaň stále v představě a pozoruj, jak se tvé pocity mění.

Doporučuji vyzkoušet si tyto techniky s otevřenou myslí postupně. Psychická odolnost je jako sval, potřebujeme průběžně posilňovat a trénovat. Buď proto k sobě empatický/á, pokud se ti něco nedaří hned. Připomeň si, že jsme biologicky naprogramovaní cítit stres ve vypjatých situacích.

Navíc, v psychologii se často zkoumá tzv. iluze transparentnosti – přeceňujeme míru, do jaké druzí vidí a vnímají naše projevy stresu 9. V realitě to může znamenat, že i když se bojíš, že je tvůj stres před pohovorem úplně očividný, druzí vidí jen dalšího potenciálního kandidáta.  

Na závěr mám pro tebe ještě jeden tip. To, co nám může při stresu z pohovoru pomoct cítit se připraveněji, sebevědoměji a vnímat ho pozitivněji, je připomenutí si vlastních silných stránek. Mohou to být specifické oblasti – jako například přehledné účetnictví, znalosti z biologie nebo lékařské praxe – ale i různé jiné obecnější schopnosti a dovednosti, jako je organizace kalendáře, povzbuzování kolegů, empatie, multitasking nebo dochvilnost. Sepiš si na papír nebo do poznámek v telefonu svůj vlastní seznam – nebo se poptej tvého okolí, čeho si na tobě nejvíc cení. Často naše silné stránky považujeme za samozřejmost a nevidíme jejich sílu. Je to přitom pilíř, o který můžeme opřít naši sebedůvěru.  

Věřím, že teď, na konci tohoto čtení, cítíš připravenější na tvůj nejbližší pohovor, a přeji ti hodně štěstí. Nezapomeň, že každý jsme jedinečný, a ne všechny tipy v tomto článku ti můžou vyhovovat. Jestli hledáš více personalizovanou pomoc a máš další otázky, rezervuj si kariérní konzultaci zdarma zde!

Zdroje:

  1. Feiler, A. R., & Powell, D. M. (2015). Behavioral expression of job interview anxiety. Journal of Business and Psychology, 31(1), 155–171. https://doi.org/10.1007/s10869-015-9403-z 
  2. McCarthy, J., & Goffin, R. (2004). Measuring job interview Anxiety: Beyond weak knees and sweaty palms. Personnel Psychology, 57(3), 607–637. https://doi.org/10.1111/j.1744-6570.2004.00002.x 
  3. Zhou, X., Zhai, H., Delidabieke, B., Zeng, H., Cui, Y., & Cao, X. (2019). Exposure to ideas, evaluation apprehension, and incubation intervals in collaborative idea generation. Frontiers in Psychology, 10. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.01459 
  4. Qi, M., & Gao, H. (2020). Acute psychological stress promotes general alertness and attentional control processes: An ERP study. Psychophysiology, 57(4). https://doi.org/10.1111/psyp.13521 
  5. Chen, C., Lee, Y., Huang, T., & Ko, S. (2017). Effects of stress interviews on selection/recruitment function of employment interviews. Asia Pacific Journal of Human Resources, 57(1), 40–56. https://doi.org/10.1111/1744-7941.12170 
  6. Jokela, M., & Hanin, Y. L. (1999). Does the individual zones of optimal functioning model discriminate between successful and less successful athletes? A meta-analysis. Journal of Sports Sciences, 17(11), 873–887. https://doi.org/10.1080/026404199365434 
  7. Perciavalle, V., Blandini, M., Fecarotta, P., Buscemi, A., Di Corrado, D., Bertolo, L., Fichera, F., & Coco, M. (2016). The role of deep breathing on stress. Neurological Sciences, 38(3), 451–458. https://doi.org/10.1007/s10072-016-2790-8 
  8. Eubank, M., & Collins, D. (2000). Coping with pre- and in-event fluctuations in competitive state anxiety: A longitudinal approach. Journal of Sports Sciences, 18(2), 121–131. https://doi.org/10.1080/026404100365199 
  9. Brown, M. A., & Stopa, L. (2006). The spotlight effect and the illusion of transparency in social anxiety. Journal of Anxiety Disorders, 21(6), 804–819. https://doi.org/10.1016/j.janxdis.2006.11.006 

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info