Nástup do nové práce může být osvěžující a radostný. Z hlediska legislativy však bývá často náročný. Před nástupem do nové práce je třeba zařídit víc, než byste možná čekali. To se nemusí dotknout jen čerstvých absolventů, ale také všech, kdo chtějí práci měnit po delším působení na trhu práce.
Článek je vytvořen za podpory projektu KompassMUNI,
reg. č:CZ.02.02.XX/00/23_022/0008922.
Pracovně-právní náležitosti a podmínky práce se dynamicky mění. V uplynulých letech došlo k výrazným změnám v zákoně (například loňská flexibilní novela nebo nová pravidla pro dohodáře platná od ledna 2026). Ty se snaží reflektovat dynamický vývoj trhu práce. Pojďme se podívat na zásadní novinky. Na co si dát pozor? Kde získat informace o zaměstnavatelích? A co vše si musíte zařídit ještě před nástupem? To vše jsme pro vás přehledně sepsali v našem článku.
Informace o zaměstnavateli
Před podpisem smlouvy se vyplatí získat informace o zaměstnavateli. U menších firem je obzvlášť vhodné prověřit, zda své zákonné povinnosti plní adekvátně. K tomu poslouží registr plátců DPH, do kterého můžete nahlížet online a zdarma na webu ministerstva financí. Stačí vyhledat subjekt podle IČ a zobrazí se vám informace o tom, zda se jedná o spolehlivého plátce a od kdy je subjekt registrovaný k DPH. Tato informace vám může napovědět, zda subjekt neprovádí ilegální činnost.
Pokud byste se chtěli předem dozvědět něco o organizační kultuře a přístupu organizace jako zaměstnavatele ke svým zaměstnancům, můžete čerpat informace např. z webu Atmoskop. Současní i bývalí zaměstnanci sem píšou recenze na zaměstnavatele. Proto je vhodné vzít v potaz, že některé z recenzí nemusí být pravdivé, anebo mohou být zkreslené.
Podle Zákoníku práce (§ 34) musí pracovní smlouva obsahovat datum nástupu do práce, místo výkonu a druh práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Pracovní smlouva musí být uzavřená písemně a každá smluvní strana musí dostat jedno její vyhotovení.
Pokud byste chtěli od pracovní smlouvy odstoupit, je potřeba provést tento úkon písemně, a to pouze v případě, pokud jste ještě do práce nenastoupili (tedy před sjednaným dnem nástupu, kterým vzniká pracovní poměr).
Odstoupení od smlouvy ze strany zaměstnavatele je možné jen v případě, že zaměstnanec v den nástupu nenastoupil do práce, přestože mu v tom nebránila žádná překážka, anebo pokud se o překážce zaměstnavatel nedozvěděl do týdne od sjednaného dne nástupu. Proto pokud onemocníte nebo budete nuceni řešit nějaké osobní záležitosti a víte, že nebudete moci ve sjednaný den nastoupit, určitě neváhejte a dejte o tom vědět zaměstnavateli co nejdříve. Můžete se domluvit na nástupu v jiný den a zamezíte tím riziku odstoupení od smlouvy zaměstnavatelem.
Občanský průkaz a číslo účtu jste nejspíš zaměstnavateli poskytli již při podpisu smlouvy. Nicméně v den nástupu nebo první týden v práci si s sebou nezapomeňte přinést zápočtový list, který získáte od svého předchozího zaměstnavatele. Slouží pro mzdovou účtárnu ke kontrole započtené dovolené a případných exekucí. Dále nezapomeňte rodné listy dětí nebo potvrzení o jejich studiu, pokud budete chtít uplatňovat daňovou slevu. Stejně tak u sebe pro jistotu mějte kartičku zdravotní pojišťovny, aby vás mohl zaměstnavatel včas přihlásit k placení odvodů.
Maximální délka zkušební doby se v polovině roku 2025 prodloužila, když vešla v platnost „flexibilní“ novela zákoníku práce. Nyní může být sjednána až na 4 po sobě jdoucí měsíce od vzniku pracovního poměru u řadových zaměstnanců a na 8 takových měsíců u vedoucích pracovníků. Zkušební doba také nesmí být delší než polovina délky sjednaného pracovního poměru, takže pokud byste nastupovali do zaměstnání např. na 6 měsíců, může být maximální délka vaší zkušební doby 3 měsíce. Zkušební dobu je možné prodloužit písemnou dohodou obou stran, ale jen v rozmezí 4 a 8 měsíců a pouze v průběhu jejího trvání. I když se zkušební doba může zdát dlouhá, využijte ji jako příležitost získat informace o tom, jak to v organizaci funguje, a zda je pro vás práce vhodná.
Od 1. června 2026 vejde v platnost Směrnice o transparentnosti mezd (Směrnice EU2023/970) v novele zákoníku práce upravená v § 346a. Pro zaměstnance to znamená, že doložky o mlčenlivosti o výši mzdy nebudou platit a zároveň budou v pracovních inzerátech zveřejněné výše mezd. Dále mají zaměstnanci nárok na informaci o struktuře mzdy, platu nebo odměny z dohody v případě dohodářů. Pro každý případ se hodí znát minimální výši mzdy, která je nově od roku 2026 stanovena na 22 400 Kč hrubého za měsíc nebo 134,40 Kč hrubého za hodinu. Pokud chcete získat přehled o orientačních výších mezd a platů, doporučujeme navštívit web platy.cz, na kterém naleznete průměrnou výši mezd a platů na různých pozicích v ČR.
Posledním důležitým aspektem, který zmíníme, je mzda či plat uvedený ve smlouvě a ve mzdovém výměru. Pokud máte částku vaší mzdy uvedenou přímo ve smlouvě, zaměstnavatel její výši nemůže změnit bez písemné dohody s vámi. Jestliže je ve smlouvě uvedeno, že se výše mzdy řídí mzdovým výměrem, znamená to, že vám zaměstnavatel může výši mzdy měnit bez vašeho souhlasu, ale musí vás o tom informovat dostatečně dopředu, než začnete za jinou měsíční částku práci vykonávat. Je poměrně běžné, že zaměstnavatelé vyplácejí mzdu dle mzdového výměru kvůli flexibilitě.
Je možné, že se setkáte s povinností zajít na lékařskou prohlídku před nástupem a ideálně ještě před podpisem smlouvy. S lékařskou prohlídkou se můžete setkat také opakovaně v průběhu vašeho zaměstnání. Záleží na tom, jakou kategorii práce budete vykonávat a u periodických prohlídek záleží také na věku (Vyhláška č. 79/2013 Sb. ). Kategorie 1 a 2 se týkají pozic, které vykonávají nerizikovou práci a kategorie 2R, 3 a 4 pozic s rizikovou prací. U nerizikových pozic se se vstupní prohlídkou nesetkáte. Naopak u rizikových jde o nutnost. Periodické prohlídky se primárně odvíjí od věku a za účelem zjištění případné změny zdravotního stavu k předejití poškození zdraví zaměstnance nebo jiných osob. Periodické prohlídky se mohou týkat všech kategorií práce. U nerizikových povolání se odvíjejí od písemné žádosti zaměstnancem či zaměstnavatelem. U rizikových povolání jsou lhůty pevně stanovené a prohlídky nejsou odvislé od písemné žádosti. U rizikových kategorií jde o lhůtu 1x za 4 nebo 1x za 2 roky, pokud jde o zaměstnance, který dovršil 50 let věku a u čtvrté kategorie 1x za rok. Konkrétní hodnoty periodicit pro jednotlivé kategorie lze nalézt ve Vyhlášce č. 79/2013 Sb. .
Na lékařskou prohlídku si s sebou nezapomeňte vzít kartičku zdravotná pojišťovny, žádost o lékařskou prohlídku (dostanete od zaměstnavatele), výpis ze zdravotní dokumentace (ten si vyžádejte u svého praktického lékaře a počítejte s poplatkem), brýle nebo jiné kompenzační pomůcky kvůli testování zraku a sluchu, a případně ranní moč.
Jestliže pracujete nebo budete pracovat na některý typ dohody, pak se vás periodické lékařské prohlídky mohou týkat, pokud jde o rizikové povolání, anebo pokud to zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.
Směrnice o transparentnosti se týká i dohodářů, a to ve stejném znění, jako jsme psali v odstavci o mzdových ujednáních.
Novinkou u dohod je zvýšení limitů pro odvod pojistného. U DPP je to měsíčně 25 % z průměrné mzdy, což je 12 000 Kč a u DPČ je rozhodných pro odvod 4 500 Kč. V praxi to znamená, že pokud jste dovršili 26 let věku a nejste důchodce, musíte odvádět zdravotní pojištění. Když si vyděláte u jednotlivých dohod vyšší částku, než je rozhodná částka, zaměstnavatel za vás pojištění bude odvádět, část bude hradit a zbylou část do výše minimální mzdy budete doplácet. Pro vás to bude znamenat ulehčení v tom, že se nebudete muset hlásit na pojišťovnu sami a odesílat každý měsíc pojištění. Pokud na rozhodnou částku nedosáhnete, pak se stáváte osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP), musíte se sami přihlásit na zdravotní pojišťovnu a každý měsíc posílat 3024 Kč (vypočteno jako 13,5 % z minimální mzdy).
Novinkou je také nárok na dovolenou a delší výpovědní lhůta. Dříve bylo možné odejít „ze dne na den“, nyní se jedná o 15 dní, pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem jinak. Vzniká vám nárok na dovolenou, pokud dohoda trvá alespoň 4 týdny a odpracujete minimálně 80 hodin. Za každých 20 odpracovaných hodin vám pak vznikne nárok na přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Vidíte se na pláži s osvěžujícím nápojem v ruce, srkání přerušeno jen krátkou kontrolou rostoucího zůstatku na vašem účtu? Možná to nebude vypadat přesně takto, ale prvním krokem k získání větší kontroly nad vlastní pracovní dobou a příjmy může být právě OSVČ.
Pozvánka na pohovor nás potěší, následně se zahloubáme do přípravy – avšak v den pohovoru, či dokonce den dopředu, se k nám postupně přikrade stres. V tomto článku ti připravím pár tipů, jak s ním pracovat.
