Jak plánovat, abyste dosáhli svých cílů

Zásadní je umět popsat tři věci. K jakému cíli plán vede? Jaké jsou první kroky? Jak moc je možné plán měnit nebo přizpůsobit novým podmínkám? To by mohl být konec článku. Pojďme se ale detailně podívat na jednotlivé otázky.

Stanovte si cíl

Kvalitní cíl je základ, bez kterého budete plánovat jen obtížně, leda by vaším cílem bylo fungovat bezcílně. Cíle nás doprovází u velkých plánů jako jsou dovolená, svatba, stavba domu nebo dobývání nepřátelského hradu, ale i u každodenních záležitostí jako je nákup potravin. To, že jsou některé cíle vědomé (třeba nákup mandarinek) a jiné nevědomé (impulzivní nákup čokolády, kterou jsem přeci taky potřeboval), to je téma na jiný článek. Podstatné je, že dobře stanovené cíle přispívají motivaci a udávají směr našemu úsilí.

Stanovit kvalitní cíl může pomoci akronym SMART, který přiléhá k teorii stanovování cílů a mapuje důležité charakteristiky cíle, aby byl motivující a dostatečně konkrétní.

Specifický cíl oproti obecnému a vágnímu jasně říká, jak vypadá cílová páska, kterou potřebujete nebo chcete protnout. Nestačí chtít vydělávat dost peněz nebo dělat práci, která mi dává smysl. Specifický cíl jasně popisuje: 

• Kolik peněz je pro mě dost?  
• Co je smysl mé práce?  

Nebo obecněji. 

• Jak to bude vypadat, až budu mít svou vysněnou kariéru? 
• Co přesně budu vykonávat za činnosti? 

Co se týče peněz, pro určení vhodné výše finanční odměny můžete začít u čistého měsíčního příjmu anebo rovnou započítejte inflaci, jde-li o dlouhodobý cíl. Při přemýšlení nad smyslem vaší práce se zamyslete třeba nad tím, zda práce naplňuje vaše bažení po moci a uznání, nebo smysl vidíte v tom, že přispíváte k záchraně a obnově africké fauny a flóry.

Měřitelnost cíle je kontrolní mechanismus toho, zda je cíl dostatečně konkrétní. Pokud je cíl měřitelný, lze jednoznačně poznat, zda jste ho dosáhli. Vydělávat padesát tisíc měsíčně? Uběhnout dva kilometry týdně? U těchto cílů je to snadné, ale třeba smysl nebo spokojenost může být daleko těžší změřit. Proto je výše zmíněná konkrétnost tak důležitá. Smysl i spokojenost mají určitě nějaké pozorovatelné ukazatele:

• Jak poznám, že dělám smysluplnou kariéru? 
• Podle čeho vyhodnotím, že jsem v kariéře spokojený? 

Důležité je neměřit (jen) podle pocitu. Dobrý pocit není pro cíl efektivní měřítko, protože i za pocitem stojí něco, co ho vyvolalo. V případě subjektivních cílů (obtížně kvantifikovatelných) ale může pomoci vést si deník, ve kterém si zaznamenáváte, kdy jste se ve vztahu k vašemu cíli cítili spokojení a jaké konkrétní události k tomu vedly. Například, pokud by vaším cílem bylo zvládat lépe stresové situace, zápis by mohl vypadat takto: “Dnes jsem se cítil klidný, přestože jsem musel v práci řešit naléhavou zakázku.” 

Atraktivní cíl je lákavý tím, že je pro nás osobně relevantní, a zároveň je tak trochu výzvou. Kdyby cíl nebyl zajímavý, chyběla by motivace k jeho naplňování. Atraktivita vychází z důvodů, proč tento cíl chceme. Zamyslete se na chvíli nad následujícími otázkami: 

• Jak moc je pro mě tento cíl lákavý? 
• Co je pro mě na cíli relevantní? 
• Co je pro mě na cíli výzvou? 
• Jak tento cíl souvisí s mými hodnotami? 

Jedním z úskalí při plánování cílů mohou být velice atraktivní, ale příliš náročné cíle. Zamyslete se tedy i nad rovnováhou a zvažte co je pro vás dosažitelné, aby vám energie a nadšení vydržely po celou dobu, než k cíli dojdete.

Realistický cíl je dosažitelný vzhledem k vašim současným zdrojům a možnostem. Jak už bylo zmíněno výše, cíl může být ambiciózní a tím i atraktivní, neměl by však být mimo vaše možnosti. Pro posouzení reálnosti cíle si můžete položit tyto otázky: 

• Mám dost energie, času a zdrojů, abych tohoto cíle dosáhl? 
• Co by mi mohlo bránit cíl uskutečnit? 
• Jak mohu tyto překážky odstranit?  
• Na koho se mohu v případě potřeby obrátit? 

Realističnost neznamená rezignaci na vaše sny. Jde o střízlivý pohled na to, co chcete a jasné vymezení možných komplikací. 

Termínovaný cíl (časově ohraničený) má jasně stanovený časový rámec. Může jít o koncové datum, ale také průběžné milníky. Termíny pomáhají jednotlivé úkoly neodkládat a předchází tak nahromadění práce a následnému stresu. Než se pustíte do práce, zvažte následující: 

• Kdy konkrétně chci cíle dosáhnout? 
• Jaké existují milníky nebo “mezicíle”, které si mohu nastavit? 
• Co udělám dnes, co za týden, co tento měsíc? 

SMART má více variant 

Pomůcka SMART má více podob. V některých variantách zkratky představuje písmeno “A” dosažitelnost cíle (achievable) a písmeno “R” například značí relevanci. Prozkoumejte různé alternativy zkratky a najděte si takovou, která je vám sympatická. Pozor ale, některé kombinace nemusí dávat smysl. 

Na Wikipedii je krásná stránka o metodě SMART a jejích různých obměnách, kdyby Vás zajímalo více. 

Ještě jedna vsuvka o tom, proč je používání SMART smysluplné. Ukazuje se, že cíle formulované jako "co nejlépe to dokážu" nebo "udělám pro to maximum" nefungují tak dobře jako konkrétní a měřitelné SMART cíle, ve kterých je jasně definováno, co nejlépe znamená.  

Epton, T., Currie, S., & Armitage, C. J. (2017). Unique effects of setting goals on behavior change: Systematic review and meta-analysis. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 85(12), 1182–1198. https://doi.org/10.1037/ccp0000260 

Zmapujte zdroje, překážky a možnosti 

Už víte, jak vysoká je hora, kterou zdoláte; kolik věžiček má hrad, který dobudete; jak to vypadá na vaší cílové pracovní pozici. Teď je potřeba zjistit, co už jste udělali, kdo a co ve vašem okolí vám může pomoct nebo co můžete (ne však musíte) udělat. Co vám v dosažení cíle brání? A jaké všechny cesty vás k cíli mohou dovést?

Mapování zdrojů 

• Jakou podobnou věc jsem v minulosti řešil/a?  Co jsem si z toho odnesl/a ? Kdo by mi mohl v případě potřeby poradit nebo pomoct? 
• Jaké další zdroje informací nebo podpory mám k dispozici?
  
  Ověřování překážek
   
• Jaké konkrétní komplikace můžu očekávat? 
• Jak se k těmto komplikacím postavím?  
• Co můžu teď dělat pro to, abych konkrétní překážky co nejlépe zvládl/a? 

Možnosti 

• Co všechno mohu pro dosažení cíle udělat? 
• Kdybych neměl žádná omezení, co bych dělal/a? 
• Co bych poradil kamarádovi, kdyby byl v mojí situaci? 

Zmapujte zdroje, překážky a možnosti 

To by bylo. 
Co bude to první, co uděláte? Kdy? 
Kdy konkrétně? 
Co všechno k tomu budete potřebovat? 
Jak se vám do toho chce? Chce? 
Super! 
Co bude váš další krok? 

Nebojte se do plánu i cíle hrábnout. 

Cíl ani plán není dogma. Během plnění prvních akčních kroků vám to možná půjde jako po másle, dříve či později se ale objeví situace... Nebo něco, co prostě neovlivníte. Pak je na místě do cílů i plánů hrábnout a upravit je. Někdy jsou potřeba velké změny – to už je život. Rovnováha mezi aktualizováním a plněním plánu je však důležitá. Pokud cíl příliš často měníme, hrozí, že se nikdy nikam neposuneme. Naopak, když se plánu držíme zuby nehty, i když se mezitím změnily naše okolnosti, hodnoty nebo zájmy, můžeme dojít do cílové stanice, která už pro nás nedává smysl. Užitečné je najít si „revizní rytmus“ – třeba jednou za tři až šest měsíců si vědomě zhodnotit, zda cíl i zvolená cesta stále odpovídají našim potřebám. Nejde o to vzdát se při prvních potížích, ale naučit se rozlišovat mezi překážkou, kterou je potřeba překonat, a znamením, že je čas korigovat směr.

Osobně mi připadá dobré si (nejen) v kariéře jednou za půl roku sednout nad své cíle a plány, udělat update a celý proces projít znovu.