Asertivita 2: Postupuj krok za krokem

6. 1. 2016, Autor: Vojtěch Žák, copywriter Kariérního centra MU

Co je to asertivita, jsme si vysvětlili už v 1. díle našeho seriálu. Teď se podíváme na to, jak můžete přistupovat k jejímu samostudiu. Když se člověk učí něčemu novému, měl by postupovat systematicky. Určete si konkrétní cíle a naplňujte jeden za druhým.

V seberozvojové literatuře se většinou praví: na nic nečekejte a zkuste si to v praxi.

V případě asertivity bych vám to neradil. Pokud ji nemáte dostatečně nacvičenou, můžete se sesypat v tom nejméně vhodném okamžiku a celý střet skončí katastrofou. Proto si dejte záležet na předpřípravě.

Nejdůležitější ze všeho je ale mít zdravé sebevědomí – které si s trochou štěstí vybudujete, jak si budete osvojovat jednu kategorii za druhou. Pokud cítíte, že máte s touto oblastí problém, doporučuji vám přečíst si knihu Love Yourself Like Your Life Depends on It

 

Co byste měli ovládat

  1. Základy řeči těla
  2. Své emoce
  3. Své myšlenky
  4. Svůj hlas (jeho tón, výšku, hlasitost, plynulost řeči)
  5. Naslouchání druhým
  6. Efektivní komunikaci
  7. Odhad situace

 

Všechny tyto dovednosti vám přijdou při asertivním chování k duhu. Samy o sobě ale ještě negarantují, že budete jednat asertivně. 

 

Jak se učit asertivnímu chování?

Krok 1: Ujasněte si cíl

Nejdříve si v duchu odpovězte na tyto otázky:

  • Proč se chci učit asertivitě?
  • V čem se chci zlepšit?

Teď si založte speciální sešit a do něj si sepište:

  1. Kde teď jste,
  2. čím chcete být,
  3. a co musíte udělat, abyste se tím stali.

 

Příklad

1) Bojím se jít do konfliktu, v případě střetu vždycky ustoupím.

2) Chtěl bych se být schopen postavit druhým a bojovat sám za sebe.

3) Musím se přestat bát. 

 

Krok 2: Představte si ideální reakci

To, co nám brání jednat asertivně, je většinou strach. Proto si sepište, z jakých situací máte strach. Popište je a doplňte, jak se v nich obvykle chováte.

Teď si zkuste představit ideální scénář dané situace. Pamatujte na to, že vaším cílem není „zničit nepřítele“, ale vytvořit win-win“ situaci. Zamyslete se i nad konkrétními argumenty, frázemi, gesty atd., které můžete použít. 

Příklad: 

Šéf po mě chce, abych pracoval neplacené přesčasy. Mám strach mu říct, že dle zákona mě k tomu nemůže nutit. 

V ideálním případě mu jsem schopný říct, že mi nevadí občas  zůstat v práci déle, ale že to nesmí být každý den. On to pochopí, nevyhodí mě a naše osobní, ani pracovní vztahy se nezhorší.

 

Krok 3: Sežeňte si kamaráda

Dvě hlavy ví víc než jedna. Abyste se mohli zlepšit, potřebujete se na sebe podívat cizíma očima.

Požádejte kamaráda o pomoc.

Vysvětlete mu, o co se snažíte. Představte mu svůj plán. Prodiskutujte s ním, k čemu jste zatím došli. Zeptejte se ho na jeho názory. Vymyslete alternativní řešení situací, jichž se bojíte.

 

Krok 4: Zahrajte si divadlo

Poslední část bude asi nejzajímavější – a také nejtěžší.

Zkuste si vybrané situace nasimulovat. Požádejte kamaráda – v klidu i jiného – aby na sebe vzal roli antagonisty. Nechte ho, ať popustí uzdu, ať je zákeřný a nepříjemný, ať vás dostane do úzkých.

Zkoušejte si střet tak dlouho, než budete připraveni na konflikt ve skutečném životě. Zlepšujte se krůček po krůčku. Zapisujte si svá zlepšení. Vyhodnocujte svůj progres a aktualizujte své cíle.

Dřív nebo později se vám ve skutečném životě naskytne situace, z které máte strach a kterou budete muset vyřešit asertivně. Je-li to možné, přizvěte si kamaráda na pomoc, ale pamatujte si, že je jenom záchranná brzda. Nemůže s vámi chodit pořád…

 

V příštím díle se podíváme na to, jak se přestat podceňovat.

Hlavní partner